Starověký Řím (úvod)

1. Udělej si zápisky z níže uvedené prezentace
2. Přečti si níže Doplňující a vysvětlující výklad
3. Mrkni se na videa na konci stránky
4. Prostuduj si témata v učebnici - strany 88-91
5. V pracovním sešitě si můžeš vypracovat úkoly na straně 49

Prezentace

Doplňující a vysvětlující výklad 

Starověký (nebo také antický) Řím je druhá z antických civilizací (tou první je právě dobrané Řecko). Řecko a Řím jsou také jediné dvě významné civilizace starověku, které se nacházely v Evropě. Většina z vás zná Řím jakožto hlavní město dnešní Itálie, což je samozřejmě pravda. Ale ve Starověku se z něj postupně stala jedna z největších říší vůbec, která výrazným způsobem ovlivnila dějiny Evropy.

Řím je tedy dnes hlavní město Itálie, která se rozkládá na Apeninském poloostrově, který tvarem připomíná dámskou kozačku. Itálie má vcelku dost teplé podnebí, a podobně tomu bylo i v dobách starověku.

Pokud mluvíme o dějinách starověkého Říma, bavíme se o období mezi lety 753 př.n.l., což je rok založení Říma, až do roku 476 n.l. (pozor, již našeho letopočtu!), kdy došlo k dobytí Říma a zániku Západořímské říše. Ale popořadě ...

ZALOŽENÍ ŘÍMA
A jak to tedy vlastně všechno začalo? Na začátku 1. tisíciletí př.n.l. se v oblasti Itálie, podobně jako v Řecku nacházela celá řada různých kmenů. Ty můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin - na severu to byli Etruskové a v jižní části Italické kmeny, navíc se na jižním pobřeží apeninského poloostrova objevily také Řekové, kteří se sem dostali díky velké řecké kolonizaci. A aby toho nebylo málo, tak na Sicílii a Sardinii byli navíc Féničané (známí také jako Kartaginci, ale o těch později).
Jedním z těch významnějších italických kmenů byl kmen Latinů (vyslovováno Latynů), který se nacházel v oblasti střední Itálie. Té se dnes říká Lazio (fotbaloví fanoušci si jistě vybaví fotbalový klub Lazio Řím), což je vlastně zkomolená verze původního názvu Latio. Nachází se zde také řeka Tibera - ta sice byla významná pro tamní osídlení (hlavně jako zdroj pitné vody), ale ne tolik jako tomu bylo řeky u staroorientálních států, bez kterých by dané civilizace ani nevznikly. V případě apeninského poloostrova různé kmeny osidlovaly spíše vyšší oblasti (pahorky), protože v nížinách byly různé bažiny a obecně ne zrovna místa vhodná k nějakému osídlení. Latinové postupně své malé osady rozšiřovali, a ty postupně srostly v jednu velkou osadu - tak vznikla osada Roma (Řím). Dnes se udává pro založení Říma rok 753 př.n.l. Tehdy se jednalo vlastně o velkou vesnici a nic nenaznačovalo tomu, že se z tohoto města postupně stane na několik staletí nejvýznamnější město tehdejšího světa.

A protože je starověk oblíbeným obdobím pro různé legendy a pověsti, jedna se váže i právě k založení Říma. Podle této legendy měli založit Řím dva bratři - Romulus a Remus. Jejich předci měli pocházet původem z Tróje (takže zase odkaz na dějiny a pověsti starověkého Řecka). Jejich matkou byla královská dcera jménem Rhea Silvia a jejich otcem měl být samotný římský bůh války Mars (římským bohům se budeme věnovat později). Když se to dozvěděl Numitor, Rhein strýc a vládce, že má Rhea Silvia dva syny, nechal ji zabít. Přikázal také zabít i její syny Romula a Rema, což nařídil vykonat jednomu ze svých sluhů. Ten ale nechtěl zabíjet malé děti, a tak je v košíku pustil do řeky Tibery. Tam se jich ale ujal říční bůh Tiberinus, který je bezpečně dopravil na břeh. Tam se jich měla ujmout vlčice Lupa, která oba syny odkojila a vychovala.
Když bratři vyrostli, rozhodli se, že si založí město vlastní. A tak pomocí pluhu vyorali symbolickou brázdu, která měla označovat hranice nového města. No jo, ale jak ono nové město pojmenovat? Bratři se začali dohadovat nad názvem pro jimi zakládané město, což nakonec přerostlo ve vzájemnou nenávist. Romulus nakonec svého bratra Rema zabil a na jeho počest se nové město pojmenovalo Roma (Řím).

Pověst je to zajímavá, o tom žádná, ale také je z větší části smyšlená. Přesto ale najdete v Římě celou řadu různých soch a upomínkových předmětů, na kterých je vyobrazena vlčice Lupa kojící oba bratry. Dokonce ji najdete i na logu fotbalového klubu AS Řím.
Samotné založení Říma už tak záživné jako tato pověst asi nebyla. Došlo prostě k sjednocení více osad v jednu větší, která se rozkládala na pahorku s názvem Palatin.

DOBA KRÁLOVSKÁ (8.-6. století př.n.l.)
Prvnímu období po založení Říma přezdíváme doba královská. Mnoho z této doby se nám toho nedochovalo, protože Řím byl mezi lety 390-476 našeho letopočtu několikrát vydrancován útočícími barbary, přičemž mnoho spisů o dějinách Říma bylo přitom zničeno.
My za dobu královskou považujeme zhruba období mezi 8.-6.st. př.n.l. (nebo přesněji 753-510 př.n.l., jak je uvedeno v učebnici).
Řím se pomalu ale jistě rozrůstal a získával moc a vliv. To ale neuniklo pozornosti Etrusků na severu, kterým se Řím přestával líbit, protože jeho rostoucí moc ohrožovala i je. No a tak se nestalo nic jiného, než že někdy v první polovině 6.st. př.n.l. (599-500 př.n.l.) Etruskové vtrhli do Říma a obsadili jej, čímž začala nepříliš dlouhá nadvláda Etrusků v Římě.
Je ale potřeba říct, že Římu jako městu to jedině prospělo. Etruskové byli totiž podstatně vyspělejší, než Římané té doby. Etruskové byli dobří obchodníci, ale také zruční řemeslníci a tedy i dobří stavitelé. A právě za vlády Etrusků se Řím proměnil ve skutečné město - vysušili bažiny (pomocí Velk stoky) v okolí, a tím se tak mohl Řím dále rozšiřovat. Bylo postaveno Forum Romanum (hlavní římské náměstí), stavěly se první kamenné chrámy bohům a místo domů ze dřeva se začaly stavět domy z kamene. Římané převzali z části etruskou kulturu, a to včetně jejich jazyku a písma (písmo Etrusků bylo rozluštěno, ale jejich jazyk dodnes nikdo nerozluštil).
Také se postupně měnilo i rozdělení společnosti - význam původního rodového zřízení (tedy význam jednotlivých rodů/rodin) začal klesat a společnost byla postupně rozdělena na 3 hlavní skupiny:
1. Patricijové - název byl odvozen od latinského slova "pater", tedy v překladu otec. Jednalo se o potomky urozených římských rodů. Byli to plnoprávní občané a měli povinnost sloužit ve vojsku a vlastnili většinu půdy. Jinými slovy - ti bohatí.
2. Plebejci - název odvozen od slova "plebs", v překladu lidé. Jednalo se většinou o nepříliš majetné až chudé občany, kteří obvykle nevlastnili ani žádnou půdu. Byli to například rolníci, řemeslníci a obchodníci. I oni měli povinnost sloužit ve vojsku, ale jen pokud vlastnili nějaký majetek. Měli sice práva, ale v omezené míře.
3. Otroci - těch zatím bylo ještě relativně málo. Otroci neměli žádná práva - jen povinnosti.

Roku 510 př.n.l. byl ale vyhnán etruský král Lucius Tarquinius Superbus (netřeba si jeho jméno pamatovat, to jen pro zajímavost), a tím končí římské královské období - následovalo období republiky, ale o tom až zase příště. 

Další užitečné odkazy a videa

Opět seriál Kompas času, tentokrát věnovaný Římu. I tady je toho o něco více, než jsme měli v rámci této lekce, ale alespoň budete vědět něco navíc do příště ;).

Zase povedené videovýpisky, kde máte dobře vysvětlené souvislosti se založením Říma a jeho začátky. I tady je toho ještě o něco navíc, ale to rozhodně neuškodí.