Úkoly:

1. Z uvedené prezentace si udělej zápisky
2. Pročti si Doplňující a vysvětlující výklad
3. Nezapomeň se mrknout na video na konci textu
4. Vyplň si tento kvíz

Prezentace

Tady je prezentace týkající se egyptské Pozdní doby. 6.B má již hotovo, 6.A si doplní zápisky právě z této prezentace:

Doplňující a vysvětlující výklad

(zde máte doplňující výklad k prezentaci a zápiskům výše, abyste věděli, jak ty jednotlivé události do sebe zapadají ;-) )

Pozdní doba je veskrze obdobím úpadku starověkého Egypta, které trvalo bezmála 1000 let. Samotný Egypt se v prvních několika staletích postupně rozpadl na menší územní celky (napřed na Horní a Dolní Egypt, a posléze ještě na menší území, ovládaná různými regionálními panovníky).

Roku 671 př.n.l. ovládli území Egypta Asyřané, ale jen na krátko. Faraónovi Psammetikovi I. se podařilo pomocí řeckých žoldáků (žoldák = voják, který se nechává za peníze najmout do služeb toho, kdo mu platí) vyhnat Asyřany a Egypt opětovně sjednotit.

Ale ani to netrvalo věčně. V roce 525 př.n.l. celý Egypt obsadili Peršané (tedy ti samí, co obsadili Babylonskou říši). Peršané v Egyptě vládli v duchu egyptských tradic, ale stejně jejich nadvládu Egypťané nenáviděli. Kolem r. 380 př.n.l. se Egypťanům podařilo krátce vymanit z perské nadvlády, ale brzy opět podlehli.

Perskou nadvládu v Egyptě ukončil až Alexandr Makedonský (také zvaný jako Alexandr Veliký). To byl mladý panovník z Makedonie (součást dnešního Řecka). Peršané se totiž pokusili mimo jiné dobýt právě i oblast Řecka, ale jejich armády byly poraženy, čemuž přispěl právě i sám Alexandr Makedonský, jako jeden z generálů. Jako odplatu za invazi Peršanů vyrazil Alexandr Makedonský s armádou proti celé mohutné Perské říši, kterou po několikaletém tažení zlikvidoval. Při tom zároveň roku 332. př.n.l. osvobodil Egypt, kde ho vděční Egypťané prohlásili za svého krále a na jeho počest vystavěli město Alexandria (dodnes hlavní město současného Egypta).

Alexandr Makedonský však za několik let zemřel (zřejmě na malárii, či obdobnou nemoc) a jeho obrovská říše se začala rozpadat. Říši si tak mezi sebe rozdělili jeho generálové. Byly však mezi nimi časté spory a konflikty. Oblast Egypta připadla Alexandrovu generálovi jménem Ptolemaios I. Sotér, čímž tak v Egyptě započala vláda tzv. Ptolemaiovců (tedy potomků Ptolemaia I.)

Ptolemaiovci byli vládci řeckého původu, a díky nim se egyptská kultura začala mísit s tou řeckou (proto ty již mnohokráte zmíněné řecké názvy měst a bohů (například významné egyptské město Veset bývá označováno jako Théby, což je řecký název města). Všichni mužští vládci z linie Ptolemaiovců se jmenovali "Ptolemaios", naopak u žen (princezen) byla tradiční jména například "Kleopatra" či "Bereniké".

Vláda samotného Ptolemaia I. přinesla Egyptu opětovný rozkvět. Za jeho vlády započala stavba dvou významných staveb v Alexandrii. První byl maják na ostrově Faru, jeden ze sedmi divů světa a tehdejší nejvyšší budova světa (180-190 metrů do výšky). Druhá pak byla alexandrijská knihovna, která je považována za centrum vzdělanosti celého starověkého světa. Ani jedna stavba se nám bohužel nedochovala.

Od vlády Ptolemaia IV. však opět nastal úpadek celé egyptské říše. Důvodem byly velmi časté spory o nástupnictví, vraždy, vzpoury a občanské války.

Posledním, kdo se tento úpadek Egyptské říše snažil zvrátit, byla Kleopatra VII. Původně byla pouze spoluvládkyní svého bratra Ptolemaia XIII., který byl nezletilý a vládli za něj regenti (regent = dočasný zástupce panovníka, místo kterého vládne, například pokud je právoplatný panovník příliš mladý). S těmi měla ale Kleopatra spory a nakonec vládla téměř sama a to s podporou Římské říše.

Když ale v Římské říši vypukla občanská válka, Kleopatra o tuto podporu přišla. Navíc v Egyptě nastalo sucho (a tedy nedostatek jídla), což vedlo k nespokojenosti Egypťanů a Kleopatra musela z Egypta uprchnout.

Do Egypta se vrátila až poté, co se v Egyptě objevil římský císař Julius Caesar se svým vojskem. Kleopatra se s ním sešla a Julius Caesar se do ní zamiloval. Pomohl Kleopatře zpátky na egyptský trůn, a dokonce s ní měl syna Ptolemaios XV. Kaisarion (Kaisarion = v řeckém překladu "malý Caesar"). V samotném Římě ale pro jejich vztah pochopení neměli - Kleopatra byla mezi představiteli Říma neoblíbená, protože prý měla až moc velký vliv na Caesara. A to se mu také stalo zřejmě osudným. Caesar byl nakonec zavražděn a Kleopatra se vrátila zpátky do Egypta, protože v Římě hrozila občanská válka mezi Octavianem (Caesarův právoplatný nástupce) a Marcem Antoniem (Caesarův generál). Po krátké občanské válce ale nakonec uzavřeli smír a vládli Římu společně.

Kleopatra okouzlila právě i Marca Antonia, který do Egypta přijel během jednoho ze svých tažení, a rovněž se do ní zamiloval. Měli spolu několik dětí, které Marcus Antonius prohlásil za právoplatné dědice Říma. Tím proti sobě poštval Octaviana, který mu vyhlásil válku. Marcus Antonius byl v roce 31. př.n.l. poražen v námořní bitvě u Actia a o rok později se Octavianus vylodil v Egyptě. Marcus Antonius i Kleopatra spáchali sebevraždu a Egypt se stal jednou z římských provincií.

Video: Den bitvy u Actia - Kleopatra, Julius Caesar, Marcus Antonius a konec samostatného Egypta

Tím tak končí přes 3000 let trvající historie starověkého Egypta jakožto samostatného státu.