Starověká Indie

Úkoly:

Udělej si zápisky z prezentace
Přečti si níže Doplňující a vysvětlující výklad
Mrkni se na obě videa na konci stránky
Prostuduj si téma v učebnici - strany 56-57
V pracovním sešitě si vypracuj úkoly na straně 32 (nadpis IV. Indie)
Vyplň si tento kvíz a ještě druhý kvíz

Prezentace

Doplňující a vysvětlující výklad

Indie je dnes se svými 1,2 miliardami obyvatel druhý nejlidnatější stát světa. Dějiny samotné Indie jsou pestré, ale u nás ne zas tak moc známé. Důvod je jednoduchý - Indie je od hranic Česka vzdálena asi 5 000 km, a tak její dějiny nějak výrazným způsobem neovlivnily ty naše, české - alespoň ne přímo.
Indie se rozprostírá zejména na indickém poloostrově, který je na jihu ohraničen indickým oceánem, a na severu pak nejmohutnějším pohořím světa - Himalájemi (tam se nachází i největší hora světa Mount Everest). V dřívějších dobách byla součástí Indie i oblast dnešního Pákistánu, se kterým má naopak v současnosti indický stát značné spory. Ale to jen tak na úvod, nyní se vraťme zpátky do starověku.

Stejně jako tomu bylo u Mezopotámie a Egypta, tak i v případě Indie stály u zrodu tamní civilizace významné řeky. V Mezopotámii to byly nám již jistě dobře známé řeky Eufrat a Tigris, v Egyptě řeka Nil. V oblasti Indie (především v její severní části) to byly řeky INDUS a GANGA (a částečně i řeka Brahmaputra), které pomohly k rozvoji civilizace v tamní oblasti. Právě tyto a další řeky zajistily úrodnou půdu vhodnou k rozvoji zemědělství a tím i civilizace. I tady vznikaly pravidelné záplavy, a to zejména díky tajícímu sněhu z Himalájí. V době záplav (tedy obvykle v letních měsících) se šířka řeky Indus zvětšuje až desetinásobně a hladina může stoupnout až o 15 metrů (to si můžete představit jako přibližně desetinásobek vaší výšky). Na jihu země, kde už tak rozsáhlé řeky nejsou, pomáhaly zase mohutné, tzv. monzunové deště. Díky tomu tak byla celá oblast Indie dobře zásobena vodou a tedy i úrodnou půdou.

HARRAPSKÁ KULTURA

První známky civilizace v Indii, o kterých víme se objevují už někdy kolem roku 5000 př.n.l. Ale první skutečnou civilizací ve zdejší oblasti je tzv. Harappská kultura (které se přezdívalo také protoindická civilizace, nebo prostě jen kultura poříčí Indu). Tato civilizace se rozprostírala v poříčí řeky Indus (dnes z větší části oblast Pákistánu) a to přibližně mezi lety 3300-1300 př.n.l. Mezi významná centra této kultury patřila města Harappa a Mohendžodaro. Město Harappa bylo objeveno až v roce 1921, a Mohendžodaro je od r. 1980 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Tato města byla vyspělá - měla vlastní kanalizační systém, vodovody, obranné zdi, lázně, a v řadě domů byly také koupelny a splachovací záchody. V harrapské kultuře také velmi často pracovali s keramikou (výroba sošek, nádob, hraček, ...), ale i s kovy (vyráběli zbraně, ale třeba i šperky). Harrapská kultura měla také svoje vlastní písmo, kterému říkáme harrapské, nebo také protoindické písmo. To je složené z řetězců několika symbolů. Zajímavostí je, že toto písmo dodnes nebylo rozluštěné - takže domácí úkol pro vás ;). Další zajímavostí, týkající se harrapské kultury je to, že v obou zmíněných městech byly nalezeny pečetidla se symboly tzv. "swastiky", neboli hákového kříže. Dnes nechvalně známý symbol, spojený s nacistickým Německem. Původně se ale jedná o několik tisíc let starý symbol štěstí, který je spjatý s různými starými národy a kulturami napříč celým světem.

Kolem r. 1750 př.n.l. nastal postupný úpadek harrapské kultury - zřejmě kvůli častému suchu a neúrodě. Ze západu (ačkoliv se neví přesně odkud) navíc přišel kmen Árjů (nebo také Árijců - ve 20. st. rovněž převzato a zneužito nacistickou ideologií). Mimochodem název dnešního státu Irán je odvozen právě od Arjů. Árjové byli indoevropské kmeny, které v tomto období začaly obsazovat oblast dnešní Indie, Pákistánu a Iránu. Byli to původně pastevci světlé barvy pleti, kteří si obyvatelstvo Indie částečně podrobili, částečně pobili a částečně vyhnali (především na jižní část poloostrova). Usadili se především v oblasti řeky Gangy (tedy severovýchod Indie).

VÉDSKÉ OBDOBÍ

Védské období je etapa indických dějin, která trvala přibližně mezi lety 1500-500 př.n.l., a je to období, kdy se smísila kultura a náboženství původních obyvatel Indie a nově příchozích Árjů (neboli Áríjců). Právě z Árjů se stala privilegovaná vrstva obyvatelstva. Védská kultura se rozprostírala především v oblastech řek Indus a Ganga.

Právě náboženství se stalo velmi důležité. S příchodem Árjů vzniklo v Indii i tzv. védské náboženství, které se točilo především kolem posvátných textů, kterým se říkalo védy. Z védského náboženství také později vznikl hinduismus nejstarší a jedno z nejrozšířenějších náboženství současnosti. Ve védském období vzniklo i nové písmo - sanskrt. To bylo napříč staletími několikrát upravováno, ale dodnes je v Indii jedním z 23 oficiálních jazyků.

Ke konci védského období již bylo území Indie rozděleno mezi celou řadu různých kmenů, které nebyly nijak jednotné a různé se spojovaly a zase rozpadaly. Navíc do oblasti z východu začali pronikat Peršané a po nich Makedonci. Obecně můžeme říct, že mezi lety 500-322 př.n.l. byla oblast Indie rozdělena na celou řada nejednotných kmenových území.

MAURJOVSKÁ ŘÍŠE

Změnila to až Maurjovská říše. Ta vznikla zřejmě v r. 322 př.n.l. z původně malého státního útvaru Magadha, který se nacházel na východě Indie, jižně od řeky Gangy. Za jejího zakladatele považujeme panovníka Čandragupta Maurja, po němž se také říši přezdívá. Říše byla dobře organizovaná a spravovaná. Za dob největší slávy měla tato říše asi 50 milionů obyvatel, což bylo na poměry tehdejšího světa obrovské číslo. V Indii se tak zrodila vůbec první říše, která sjednotila postupně bezmála celý indický kontinent, což umožnilo také značný ať už hospodářský, nebo kulturní rozmach. Úspěšně rozvíjet říši se dařilo i Čandraguptovým následníkům, a to především jeho vnukovi, kterým byl Ašóka.

Král Ašóka úspěšně zvětšoval Maurjovskou říši. Byl zprvu považován za bezohledného tyrana. Ale podle legendy když zvítězil v jedné z řady bitev, uvědomil si, kolik krve bylo prolito a životů zmařeno, stal se z něj zarytý odpůrce násilí. Zbytek jeho vlády tak byl ve znamení míru. Nechal stavět silnice, vodní cesty, kanály a nemocnice. Zmírnil některé daňové zákony a umožnil značný rozvoj obchodu především se zahraničím. Své poddané také nutil starat se o chudé, staré a nemocné, ale například i zakázal týrání zvířat. Navíc se z něj stal budhista a toto náboženství se snažil také šířit - nechal postavit mnoho tzv. stúp - budhistických staveb symbolizujících klid a mír. Stejně tak nechal postavit po celé zemi řadu sloupů se svým učením. Po jeho smrti se říše postupně rozpadla a Indie se stala jednotnou až ve středověku.

V Indii vznikly hned dvě významná náboženství - budhismus a hinduismus

Budhismus vznikl v 5.st. př.n.l. a odvíjí se od učení prince Sidhárty, který došel osvícení a začal si říkat Buddha.

Hinduismus naproti tomu vznikl již kolem roku 1000 př.n.l. a pochází právě z védského náboženství. Uctívá nespočet bohů (jedná se tedy o polyteismus), přičemž mezi ti hlavní jsou tři - Brahma, Višnu a Šiva. V současnosti se jedná o 3. nejrozšířenější náboženství na světě - hned po křesťanství a Islámu. V hinduismu také existuje systém tzv. varen. Existují celkem čtyři varny, které určují společenské postavení člověka. Člověk si varnu nemůže nijak vybrat ani ovlivnit - je mu přidělena již při narození. Tento systém se v Indii používá dodnes. Posvátným zvířetem hinduistů je kráva.

Další zajímavosti

A co nám dále starověká Indie dala nebo čím je zajímavá?

Z Indie pochází "naše" číslice, kterým se ne úplně říká arabské číslice. Je tomu tak proto, že tyto číslice se k nám dostali přes Araby, ale původně vznikly v Indii. Indové byli také první, kdo začal počítat s číslem nula.
Dále třeba u nás oblíbené kari koření, a z Indie se k nám dostal třeba i zázvor.
Z Indie také pochází slavné pohádky a bajky Pohádky tisíce a jedné noci
Indie je také považována za původní pravlast Romů/Cikánů.

A teď ještě dvě videa: