Minojská a Mykénská civilizace

1. Udělej si zápisky z prezentace
2. Přečti si níže Doplňující a vysvětlující výklad
3. Mrkni se na obě videa na konci stránky
4. Prostuduj si témata v učebnici - strany 61 (62 zatím netřeba)a 63-64
5. V pracovním sešitě si můžeš vypracovat úkoly na straně 35 (KRÉTA - MINOJSKÁ CIVILIZACE) a na straně 37 (1. MYKÉNSKÁ CIVILIZACE)
6. Vyplň si následující kvízy a doplňovačky: zde (stačí jen první část - další už se věnuje Řecku jako takovému) a zde

Prezentace

Doplňující a vysvětlující výklad

V poslední látce jsme se věnovali Palestině, Indii a Číně. Teď je na čase se vrátit zase zpátky do Evropy, kde už zůstaneme až do konce tohoto školního roku. Tentokráte se budeme věnovat hned dvěma civilizacím.

1. MINOJSKÁ CIVILIZACE

A začneme na středomořské ostrově Kréta, ležícím jižně od Řecka. Tam totiž vznikla nejstarší civilizace v Evropě - Minojská civilizace.

Ta se oproti třeba té čínské nebo indické začala formovat docela pozdě - kolem roku 2700 př.n.l. (v učebnici nepřesně uvedeno 2000 př.n.l.). Obecně jsme v Evropě byli tehdy oproti jiným částem světa dosti "zaostalí" - důvodem bylo to, že v Evropě nebyli tehdy tak dobré podmínky pro rozvoj zemědělství, jako například v tehdejší Mezopotámii nebo třeba Indii. Ale zpátky k Minojské civilizaci. V učebnici uvedených 2000 př.n.l. začalo vrcholné období této civilizace - tedy období, kdy dosáhla tato civilizace největšího rozkvětu kulturního, hospodářského, a tak dále. Hlavním městem minojské civilizace bylo město Knósos.

Minojská kultura měla mít údajně také vlastní písmo, kterému se dnes přezdívá Lineární písmo A a také tzv. Krétské hieroglyfy (nebo také krétské obrázkové písmo) - ani jedno z těchto písem nebylo doposud rozluštěno.

Minojská civilizace svůj název získala podle bájného krále Kréty - Mínose. To měl být dle pověstí syn řeckého boha Dia a princezny Európy. Ačkoliv to, že byl král Mínós synem boha je zřejmě dílem něčí fantazie, dnes už podle archeologických nálezů víme, že tato legenda vycházela z postavy skutečného krále. Jen mu tu a tam někdo přisoudil nějaké ty nadlidské činy.

K minojské civilizaci se váže ještě jedna velmi známá legenda. Hádám, že většina z vás někdy slyšela, nebo viděla (ať už v nějaké hře nebo filmu) minotaura. Minotaur je bájné monstrum, napůl býk a napůl člověk. Ten měl být synem Mínoovy manželky Pasifae a posvátného bílého býka. Král Mínós nechal za tuto zradu Pasifae rozsápat divokým býkem, a pro Minotaura nechal podle pověsti od slavného řeckého stavitele Daidalose postavit bájný labyrint, ze kterého nebylo úniku, a ve kterém Minotaura uvěznil. Později král Mínós zahájil válku proti Athénám, kterou vyhrál, a jako trest museli Athéňané každých 9 let posílat do labyrintu 7 žen a 7 mužů jako oběť pro Minotaura. Tomu učinil přítrž až bájný Théseus, syn athénského krále, kterému se podařilo do labyrintu dostat, zabít Minotaura a z labyrintu se opět dostal - pomocí klubka nití, kterým si označil cestu ven z labyrintu.

Ačkoliv se zřejmě jedná jen o legendu, i na ní bude jistě něco pravdivého. Podle archeologických nálezů se totiž na Krétě u města Knóssos nalezl mohutný palác protkaný různými chodbami a uličkami, který labyrint skutečně připomínal. Zároveň byli v rámci minojské kultury považováni býci za posvátná zvířata.

Na tuto legendu se navíc váže i další legenda - o Daidalovi a Ikarovi. Ta se váže naopak k řeckému staviteli Daidalovi, který vystavěl onen labyrint pro Minotaura. Král Mínos totiž po jeho dokončení nechal Daidala na Krétě uvěznit, aby nevyzradil tajemství labyrintu. Ale Daidalovy se to moc nelíbilo. Bylo mu ale jasné, že přes mohutné krétské loďstvo se po vodě z ostrova nedostane. A tak dostal nápad dostat se z ostrova vzduchem. Sestrojil proto dva páry velkých křídel z ptačích per, slepených voskem, pro sebe a svého syna Ikara. Když bylo vše hotovo, křídla si navlékly a vyrazily z ostrova. Měli tak podle legendy být vůbec prvními lidmi, kteří byli ve vzduchu. Nicméně Ikaros ale nedbal pokynů svého otce a chtěl letět stále výš a výš. To se mu ale stalo osudným, protože žár slunce roztavil vosk, který držel křídla pohromadě, ta se rozpadla a Ikaros spadl do moře, kde se utopil. Daidalovy nezbývalo než pokračovat dále. Usídlil se nakonec na Sicílii, a dokonce se mu podařilo nakonec královi Mínoovi pomstít a zavraždit jej.

Ale zpátky k ověřitelným faktům. Minojská civilizace byla známá svým stavitelstvím - na Krétě dodnes můžeme nalézt celou řadu různých mohutných paláců. Bohužel ve většině případů spíše již jen jejich zbytky. Tomu přispělo mimo jiné i to, že ve 2. tisíciletí př.n.l. (tedy mezi lety 2000-1001 př.n.l.) postihly Krétu hned dvě velké katastrofy - napřed zemětřesení a následně obrovský výbuch sopky Santorini (severně od Kréty), která způsobila další mohutné zemětřesení, a hlavně obří vlnu tsunami, která poničila většinu krétských měst a staveb.

Právě výbuch sopky Santorini, jenž měl sílu odhadem 2400 megatun TNT (pro srovnání - nejsilnější odpálená jaderná bomba měla 50 megatun), společně s vpádem řeckého kmene Achájů z Mykén a znamenaly postupný zánik Minojské civilizace někdy kolem roku 1450 př.n.l. Minojská civilizace byla nahrazena Mykénskou civilizací.

2. MYKÉNSKÁ CIVILIZACE

V období, kdy se na Krétě úspěšně rozvíjela minojská civilizace, se na území pevninského Řecka začala utvářet nová civilizace, kterou nazýváme Mykénská civilizace. Tu můžeme považovat za předchůdce antického, tedy starověkého Řecka. Existovala přibližně mezi lety 1600-1100 př.n.l. a vznikla díky řeckému kmeni Achájů (právě oni přispěli k zániku Minojské civilizace).

Mykénská civilizace vznikla kolem města Mykény v jižním Řecku. Oproti Minojcům (kteří své paláce neměli nijak extra bráněné) stavěli Mykéňané kolem svých paláců zdi z mohutných kamenů - kterým se přezdívá kyklopské zdi. Kyklopské proto, že jen bájní jednoocí obři zvaní Kyklopové mohli s těmito obřími kameny pohnout. Toto kyklopské zdivo bylo složené jen z kamenů a nemělo žádný pojivý prvek - tedy žádná malta, ani nic podobného - jen kámen na kameni. Navíc se jednalo o kameny různých velikostí, takže žádná pravidelnost. Krom mohutných paláců si stavěli rovněž mohutné královské hrobky.

I k mykénské civilizaci se vztahuje jedna velmi známá legenda - a to legenda o trojské válce. Tu ve svých dílech Ilias a Odyssea popsal řecký básník Homér. Vypráví o válce Achájů s Trójany. V Mykénách vládl achajský král Agamemnón, který měl bratra Meneláa, který měl za manželku krásnou Helenu. Tu však jednoho dne unesl trojský princ Paris, a aby toho nebylo málo, ukradl ještě Meneláovu pokladnici. To samozřejmě nenechalo Meneláa i jeho bratra Agamemnóna chladným, a tak vyrazili Trójany potrestat. Sestavili silné vojsko o několika desítkách tisíc vojáků a vydali se přes moře obléhat dobře bráněné město Trója. Obranu Tróje měl na starost princ Hektór. Mohutné obranné hradby se Řekům zdolat nepodařilo a tak začali město obléhat. Válka se táhla řadu let a její konec byl v nedohlednu. Vše se změnilo až po 10 letech. Na straně Řeků bojoval i obávaný Achilles, ten však měl s králem Agamemnónem rozepře a odmítal pod ním bojovat. Patroklés, Achillův věrný přítel si však jednoho dne od Achillea vypůjčil jeho zbroj, aby povzbudil vojáky v boji s Trójany. Byl však zabit v boji s trojským princem Hektorem. Achilles byl zdrcený a vyzval Hektora na souboj a porazil jej. Jeho tělo pak vláčel za povozem kolem hradeb Troje. Přitom jej však zasáhl Paridos do paty, což mělo být jeho jediné zranitelné místo a i Achilles zemřel (proto se dnes říká Achillova pata). Řekové chtěli již na základě těchto událostí svůj boj o Tróju vzdát, ale přišli se lstí, jak dobýt Tróju. Předstírali, že odpluly a nechali před Trójou obřího dřevěného koně, který měl být chápán jako dar na usmířenou. Trojané jej odtáhli do města a tím se odsoudili ke zkáze. V koni totiž bylo schováno několik desítek řeckých vojáků, kteří, když přišla noc, z koně vylezli a otevřeli brány města, kam začali proudit řečtí vojáci, kteří se mezitím opět vylodili. Trója byla vypálena do základů a její obyvatelé buď pobiti, nebo posláni do otroctví. Jak moc je tato legenda pravdivé, těžko říct. Město Trója bylo skutečně objeveno na západním pobřeží Turecka

Když Mykéňané obsadili Krétu, tedy kolem roku 1450 př.n.l., začali se více věnovat obchodu ve středomoří. Zároveň převzali minojské písmo (již zmíněné Lineární písmo A) a upravili si jej dle svého a začali jej používat - tomuto mykénskému písmu přezdíváme Lineární písmo B (nebo prostě jen mykénské písmo), a to už se podařilo ve 20. století vědcům rozluštit.

I Mykénská civilizace nakonec zanikla, a to někdy mezi lety 1100-1000 př.n.l. Částečně za to mohou vnitřní spory, částečně nájezdy různých mořských národů. Ale přesné důvody nejsou známé. Definitivní zánik pak nastal s vpádem jiného řeckého kmene - Dórů.

Po zániku mykénské civilizace nastalo v řeckých dějinách několik století trvající období temna, na které postupně navázala samotné antické Řecko, ale o té až zase příště. 

Další zajímavé odkazy

Tentokrát video v podobě jakýchsi videozápisků, kde máte vysvětlený vývoj v celé oblasti Řecka. Sice pro nás až moc podrobně, ale zazní tam řada různých zajímavostí. Tak na to mrkněte:

A tady ještě jedno podobné video, které taky zasahuje o něco dále, než jsme zatím probrali, ale nic, berte to jako drobný úvod do dalších lekcí ;)